Brno-Praděd-Holomóc

Sestava byla předem víceméně jasná. Na festkách Kubo a já, na silničkách Jaryn s Karlosem. Dráhovky jsme v rámci možností poladili na delší štreku - 46z pilky vepředu a vzadu flip-flop náby se 17 a 19z pastorkama (na finální klajmb bych snesl klidně ještě mnohem vícezubý pastorek :-) ), nášlapné pedály, já nasadil přední bremzu a Kubo novy gumy. Na kubův 60cm dráhový rám jsme nikdo nenašli vrtanou vidlu s dostatečně dlouhým krkem, takže musel brakeless. ;-)
Přesně v 5:00 jsme se sjeli naproti Tomáškovi, Jaryn nás odfotil a vyrazili jsme.

Normální lidi se vracijó z šantánů dom, kdežto my vyrážíme vstříc nevšedním zážitkům.

Bylo hezky ;-)

První zádrhel přišel záhy na velmi nebezpečné cyklostezce Majlont-Bílovice. Kubo přehlídl gryml na cestě, nezahlásil a já ho trefil předkem. :-) Nečekané vyskočení rodel do výše očí mě překvapilo natolik, že jsem lehl. Karlos mně zvládl objet, ale Jaryn se držel u forbecu, takže dobrzdil asi až o mně. Tady se můžu dohadovat, protože to šlo uplně mimo mě - já ležel mrtvej. :-D Nicméně na to, jaký měl ten smotek potenciál, to dopadlo úplně vpohodě. Otřepali jsme se a pokračovali dál.
Tady bych se na chvilku zastavil, udělal ze sebe kozla zahradníkem a apeloval na nošení helmuta. Na silnicu jsem helmu nikdy nevozil (pokud nebyla někým striktně vyžadována) s tím, že jezdím z kopca tužku a nepadám (už není pravda). Tentokrát prošla hlava bez helmy i dlaně bez rukavic s nulovou škodou. Nezáviděl bych si rozbitou hlavu a taky bych nezáviděl klukům, kteří by mě museli dávat erstehilfe. Takže si rozumíme. ;-)
Pak jsme jeli podle plánu na Drahany a rozmotali trošku nožičky ve sjezdu do Plumlova. ;-) V Litovli zaznamenal Kubo defekt. Celkem dobře načasovaný rovných 250m od Billy, že jsme to spojili se svačinou. Zjistili jsme, že v Olomouckém kraji se kradou na benzinkách hadice od kompresorů a je nutné si je oproti záloze půjčovat, takže dofouknutí Kubovýho kola nebylo úplně banální záležitostí. :-D
Dál vše probíhalo bezproblémově. Karlos tahal špicu a docela nám to za ním jelo až po první kopec prověřovák do Ondřejova. Tady Kubo zařadil stoupací převod. ;-) Sjeli jsme do Rýmařova a pak už vpodstatě jen stoupali k Hvězdě. Jsem chtěl "přeřazovat" až u závory, ale dvě točky před hvězdou se mně úplně zastavilo kolo, takže jsem otočil za družného rozhovoru s lesním dělníkem zadní kolo na větší pastorek.

Jen dvakrát šlápneme a už tam budeme. ;-)

Na Hvězdě jsme byli už celkem prošití. Kubo byl příliš racionální a nepodařilo se nám ho přemluvit, ať to vyjede nahoru. Na druhou stranu mám ozkoušeny, že sjezd z Pradědu je bez brzdy pro kolena dost likvidační. :-/ Borci na silničkách vyšlápli na Ovčárnu úplně v klidysu. Mně se zas zastavilo kolo :-)) a musel jsem vytáhnout z baťůžku rohlíky se sýrem, kousek potlačit a při tom se najíst. Z Ovčárny nahoru to už byla dětská hra. :-D Nahoře jsme se nechali odfotit náhodnými kolemjdoucími a jeli dolů vyzvednout Kubu. Ten využil čas k akumulaci energie ze sluníčka a spánku. :-)
Vyrazili jsme na zpáteční cestu, takže klesání do Rýmařova a výšvih do Ondřejova. Tam mě pochytaly křeče hned v úpatí a kluci mně cukli, páč jsem nebyl schopný akceptovat tempíčko do kopca. Nakonec jsem se nějak rozjel, ale s křečama bojoval furt a lítal na poslední figuře jak na gumě. :-)

A strašně rýchlo sa odjebať ztadeto. :-))

V Uničově jsme opět doplnili zásoby v supermarketu a začlo rozhodování co dál. Časově vyhlídky na cestu do Brna nic moc, pokud můžu mluvit za sebe, tak fyzicky jsem to viděl ještě hůř O:-). Takže padla volba na rolu v Holomócu.
Jaryn měl letos před tímto výletem namotaných úctyhodných 350km :-)), jakmile se přehoupl přes 550km, brutálně ožil a do Oloumce nás odtáhl v solidním protivětru prakticky sám. Ještě teda stačil džignout, abychom si mohli trošku odrknout. ;-) Na nádraží jsme dorazili za deset minut vlak, takže bez zbytečných prostojů pila po kolejích do Brniska. ;-) A tady náš příběh končí. Třeba příští rok se konečně podaří dojet nejen na Praděd, ale i zpět do Brna po vlastní ose.

Poslední záchrana. :-)