Liechtenstein tour - resumé

Na start jsme se postavili dle avíza Pírs a já. Musíme poděkovat pořadatelům i soupeřům za bezproblémový průběh závodu. Zajištění, ne úplně krátké, trati bylo víc než slušné. Na každé křižovatce regulovčíci s praporkama ve vestách a v obou směrech fungovali na jedničku. Pírs se postavil na start s obeerovaným, teda ogearovaným :-) scotťákem s cílem závodit se soupeři. Já to pojal v duchu našeho zaměření - takže jsem sedl na festku s jasným cílem - přežít. Trať není úplně procházka růžovým sadem. Však posuďte sami podle profilu. :-)

Cyklistická trasa 1285315 - powered by Bikemap 

Zkusím zaznamenat pár postřehů fixed gear ridera v závodním balíku silničářů. Tohle byl vůbec můj první silniční závod, takže jsem neměl moc tucha do čeho jdu. Můžu porovnávat s mtb závody, které jsem nějaké objel a v tomto srovnání vychází tato silniční akce nesrovnatelně líp, co se cyklistického chování účastníků týče. Nikdo nehodil vlnu ani jinou podobnou skrčku jsme s Pírsem nezaznamenali. Mé zjištění o přední brzdě na festce zní takto: do balíku na festku je přední bremza jednoznačně nutnost. Hned po startu to bylo třeba hamovat do toček a házet zadkem ze strany na stranu obklopenej dalšíma cyklistama není ideál. S brzdou jsem tyto situace řešil s gracií. :-)
Festka má tu obrovskou výhodu, že kvalt, který tam zrovna máte je do kopca těžký, po rovince lehký a z kopca kurva lehký. Všech těchto výhod jsem si po celou dobu závodu užíval :-D. Takže začátek z kopce k Blansku jsem cedil na chvost. Pak přišlo první stoupání do Holomóčan, kde jsem vydobíjel zpět ztracené pozice. Rudice, Babice též do kopečka jsem měl ještě furt s kým jet. Na vrcholu v Babicích byla občerstvovačka. Též fajn, že jsem jen odhodil prázdný bidon a za jízdy nafasoval plnou funglovku. (Silničářští harcovníci se teď nejspíš smějí, co mně udělalo radost :-D) Dlouhý sjezd z Babic do Bílovic a následná dlouhá rovinka do Adamova mě odsoudily k sólo jízdě po zbytek závodu. V Adamově se dělily krátká a dlouhá trať, takže všichni, co byli za mnou uhli směrem Útěchov. O:-)
Po Adamově následovaly Oloumočany číslo dvě, kde jsem v nejprudší části myslel, že zacouvu zpět do Josefovského údolí :-D. Nicméně jsem to vyjel, málem se poblul, doklapl to po stejné cestě do Adamova a finální kopeček do Útěchova aka vrchařská prémie byl přede mnou. Tam jsem letěl navrch jak kameň. V jedné zatáčce až za hranicí trakce gum jsem hodil driftík oběma kolama (byl to teda zrovna jediný úsek mírně z kopečka :-P). A pak už mě jen pan Kolegár odmávl ve Vranclu při projetí cílovou branou.
A jak to dopadlo? Pírs to odjel za 2:45:25, což znamená, že Padrnosovi (2:58:58) nadělil téměř čtvrt hoďky. Takže gratulace! A to nejlepší nakonec :-P. Já skončil druhý... od konce ]:-) s časem 3:39:37. Což ale hodilo průměrku těsně nad 25km/h a v to jsem předem vůbec nevěřil. Nakonec jsem to jel s převodem 46/17, což bylo na hraně, abych se na ty kopečky vůbec vytrápil.
Oba jsme se s Pírsem shodli na pozitivním hodnocení celé akce a určitě jsme letos nestáli na startu naposled. ;-)