Two Hills Suicide - report

V pátek po obědě jsme s Aldem vyrazili kárkou směr Žižkov za jeho bráchem Lukinem. Ten byl, jako v Praze žijící,  zaúkolovaný vyšpekulovat co nejrychlejší projetí všech šesti checkpointů alleycatu s názvem Two hills suicide. Zodpovědného úkolu naservírovat trasu konópkům z Brniska se chopil zodpovědně. Lukášu, děkujem!

Ještě v páteční pozdní odpoledne jsme vyrazili trať cvičně projet, ať víme, do čeho jdeme. Ještě, že tak! Začlo to solidně. U MU konceptu mně na mírnym kostkovaným sjezdíku spadl řetez ven z pily. Za Alešova smíchu jsem to dobržďoval nohou o zem. :-)) OK. Pod kopcem šlo kolo na krovky a dopl jsem řetěz, aby se podobny extempóre neopakovalo. Další veselá storka se povedla Alešovi, když jsme po projetí MeetFactory přeskočili plot na trojproudovku a vypadly mu špinky ze zadní kapse na gaťách. Naštěstí žádny auto nepřejelo nás ani tu krabku Máček. ;-) Pak vše probíhalo hladce, nadávky na kostky nepočítám :-), až po Petřín. Tam Aleš zadefektil zadní, na hadru probžděnou, gumu. Při výměně duše raděj prohodil i přední a zadní plášť. Co čert nechtěl, skoro dole pod Petřínem se nevlezl do jedné točky a hupl z chodníčku na mez, při čemž trefil předkem gryml a cvakl. Tentokrát už lepička duše. Žohubel byla už tma a nějak jsme odhalili jen jednu ze dvou dírek a kolo nedrželo tlak. Šórem na Náplavku do Bajkazylu, tam koupit dušu s dlouhým ventošem, dát po hrnku a dom. Jinými slovy... Protože měl Aleš kolo v bordelu, nedokončili jsme celý okruh! :-D
Večer nastala nejdůležitější část dne nazvaná Žižkovský bary. Prolezli jsme pár paluš a nad ránem jsme uléhali spokojeným spánkem opilců u Lukina doma. :-)

V sobotu po probuzení byl hlavní úkol sehnat novy pláště na Aldovýho Panasonica a dokončit zbytek trasy. Všecko klaplo, na folimance jsme dali špagáty a odebrali se do Bajkazylu. S naším německým kamarádem Jakobem byl sraz domluvený přímo na místě startu - u Bajkazylu. Po haluzi se naše cesty spojily o chvíli dříve, takže na Náplavku jsme dorazili společně. Proběhla registrace, pár škopků jsme vykřópli a byl tu start.
Jenže start tu nebyl sám. Přišel s ním i déšť. ]:-) Jakoba jsme instruovali, že není od věci mít řádně naplý řetěz, že ty mokrý kostky, glajze i  přechody kurevsky kloužou a taky, že nás čeká pár nepříjemých sjezdů. Za celý závod lehl čtyřikrát a pokaždé v jiné, z námi vypíchnutých situací. :-D Vždycky hned na kolo naskočil a plynule pokračoval dál. Krom pár oděrků se mu nic fatálního nestalo. Zdaleka nebyl sám, kdo okusil zem. Mokro trať dobře opepřilo. Jeden z toulavých koček padl Aldovi na glajzách přímo před kolem. Vzhledem k hustotě kolejí a výhybek to dost zavánělo hromadným smotkem... Moje zadní Vittorka Žirafo dost ztrácela grip na tym mokřisku a občas jsem byl do nějakých toček ve sjezdech delší, dvakrát jsem se tam vůbec nevlezl. Jakob si to mohl krotit přední brzdou a Aleša podezírám, že mu ty novy gumy líp brzdily a taky teda nelze úplně vyloučit, že su prostě móka a kluci mně ujížděli z kopca, páč to neumím. O:-)
Checkpointy byly voleny perfektně. Buď na kopcu, nebo k nim vedla cesta po kostkách. :-D Některými stačilo projet a obdržet štempl na nejakou část těla, na dvou byl drobný úkol. U lodičky bylo třeba uvázat lodní uzel (bylo možno se vykoupit 10-ti kliky) a MU konceptu smotat fusky do balíčku. Celou cestu nám dělal navigátora Lukáš na mtb, až po poslední checkpoint, zmiňovaný MU koncept. Tam mu spadl řetěz, my mu odskočili s tím, že nás docvakne. Nestalo se tak. Prokličkoval nějákýma bočníma uličkama a v cíli byl o chvilku dřív než my na 13-tym fleku. My na festkách jsme dorazili na náplavku společně v pořadí Alda 18-tý , já 19-tý a Jakob 20-tý. Trať jsme projeli díky Lukinovi a předchozímu nastudování bez jedinýho kufru, takže u mě maximální spokojenost.
Déšť udělal čáru přes rozpočet pozávodnímu programu. Vyhlášení, rozlosování tomboly (káždý z nás něco vyhrál! :-P ) proběhlo ještě u řeky pod mostem a pak se společnost odebrala za zábavou do MeetFactory.
Odkaz na pár obrázků a fejsbukovou stránku závodu.

P.S.: Omlouvám se malému hochu, který rozdával razítka v MeetFactory, že jsem mu nastavil ruku a řekl "Mrdni to sem!". Bylo to v zápalu závodu, tak to snad nijak neohrozilo jeho další psychický vývin. O:-)
P.P.S.: Stojím si za tím, že postarší pán ve světlezeleným Oktávu je piča a v žádnym případě se mu NEomluvím. Že někdo nejede uplně v rámci pravidel O:-), nikoho druhýho neopravňuje začít na něj najíždět.