Nejkratší a nejprudší dráha v ČR na vlastní kůži

Při vstupu do haly, působí klopení dráhy opravdu impozantně a budí respekt. Před samotným ježděním jsme opiglovali galdy hadrou namočenou v octu, aby líp držely (zejména my, co jsme na kole dojeli až na plac bychom měli zajisté problém). První kolečko jsem dal po modrém chodníčku, druhé už bylo po červené čáře v klopení. Velodrom je opravdu rychlý, protože se na něm jet pomalu nedá - sklouzlo by to. :-)
V klopení už jedu, ale to nevydržím do nekonečna, že. Jak z té dráhy pryč? Pomóóc, sundejte mě! :-)) Na první sjetí jsem se odhodlával dobrá dvě kolečka. O:-) Klopení prudké, rovinka krátká, převod těžký je vražedná kombinace. Je to ale jako se vším - nejhorší je poprvé. Po první jízdě jsem se šel upsat Ondrovi Seidlovi jako "závodník". Museli jsme se smát, jak se mně klepala ruka s tužkou, byl to silný zážitek. Taky to tam chce mít trošku víc najeto na této dráze, páč za sebe můžu říct, že jsem tam kolo rozhodně neměl zcela pod kontrolou, jako na jiných našich drahách. V balíku bych měl kua fedry. :-)
Dokonce bych řekl, že tato dráha je droga. Když se to do klopky řádně narve, géčka vás zamáčknou do sedla, odkrví se mozek. Se Salem jsme vypozorovali, že se nám i hůř dýchá, jak odstředivka stlačuje plíce :-D. Tyto pocity jiná dráha nemůže poskytnout a už se teším, až Motol znovu projedu.
A teď k samotnému omniu. První disciplína byla dvě letmá kola. Vítězem se stal Michael Moureček, protože díky svým zkušenostem dokázal dráhu projet nejčistěji dole po černé lajně. Všechny ostatní to v klopení více či méně kopalo až nad červenou. Osobně jsem poslední klopku dost posral, když to se mnou mávlo až jsem se lekl a na chvílu to strachy přestal šlapáním dokrmovat, takže krásné sedmé místo ze sedmi. O:-D
Jako druhá discipla se jela časovka na 20 kol. Vzhledem k tomu, že je technicky náročnější udržet ideální stopu, byly časy na těch bratru třech km horší než na třebešínském oválu. V časovce jsem se odlepil ode dna a skončil na šestém místě. :-D Vyhrál Michal Guse. Tady bych dodal poznámku, že při sjíždění po těch dvaceti kolech jsem podcenil minimální rychlost a obě kola zároveň mně sklouzla o dobrých 30cm dolů. Naštěstí jsem to odchytl a nelehl. Nicméně se tam opravdu dá spadnout poměrně snadno. ;-)
Po dvou disciplíních se o první dvě místa dělili Salo a Maury. Ti si dali mezi sebou stíhajdu na 10 kol, ze které vyšel vítězně Salo. Třetí místo urval Michal Guse. Já se dělil o 6.-7. flek s Kryštofem.
Sečteno a podtrženo to byla super příležitost pro svezení na, svým způsobem, extrémní dráze i pro nás totální hobbíky. Doufejme, že tohle byla první vlaštovka a podobných akcí bude přibývat. ];-)